Dcera Andrlové a Vyskočila se změnila k nepoznání. Michaela sblížila rodiče a přivedla na svět vnučku

Rozchod herecké dvojice Ivany Andrlové a Ivana Vyskočila patřil svého času mezi nejdiskutovanější v českém showbyznysu. Po romantickém začátku následovalo těžké odloučení a dlouhé roky napětí. Až jejich dcera Michaela a narození vnučky Rozárky dokázaly vztahy mezi bývalými partnery napravit.

Příliš brzy, příliš silně

Ivana Andrlová patřila na počátku 80. let k nejoblíbenějším mladým herečkám. Krásná, něžná a výrazně talentovaná. V pouhých dvaceti letech podlehla kouzlu o mnoho staršího kolegy Ivana Vyskočila, který za sebou už měl dva rozvody. Jeho minulost tehdy nepovažovala za varování — byla prostě zamilovaná.

V roce 1981 se vzali a brzy se jim narodila dcera Michaela. Navenek působili jako rodina z filmové pohádky, jenže uvnitř se vztah pomalu rozpadal. Po zhruba patnácti letech přišel rozvod, který byl doprovázen výčitkami z obou stran i zájmem médií.

Důsledky nesli všichni

Oba o rozchodu v minulosti mluvili odlišně:

Andrlová naznačovala, že se cítila omezovaná a ve vztahu nedýchala.

Vyskočil zase tvrdil, že herečka city obrátila jinam.

Ať byla pravda kdekoliv, nejcitlivěji vše prožívala dcera Michaela. Ta se v dospívání výrazně proměnila a hledala sama sebe — změnila styl, účes i celkové vyznění. Ivana tehdy přiznala, že „puberta přišla později, ale velmi intenzivně“.

Z rebelky vyrostla vyrovnaná žena a maminka

Michaela dospěla a usadila se. Stala se maminkou dcery Rozárky, která se stala mostem mezi oběma rodinami. Právě narození vnučky vytvořilo prostor pro zklidnění vztahů.

„Po příchodu vnučky se všechno uklidnilo. To nejde jinak — když se domlouváte na hlídání, musíte spolu mluvit,“ potvrdil nedávno Vyskočil.

Andrlová dnes mluví o vnučce s obrovskou láskou a popisuje ji jako „zdroj radosti a energie“.

„Mám v životě dvě nabíječky. Partnera a vnučku,“ svěřila pro Prima Ženy.

Dnes už je klid. A možná i odpuštění

Bývalí manželé sice netráví společně volný čas, ale komunikace je kultivovaná a respektující. Život poslal každého jinam, ale rodinné pouto zůstalo.

Z kdysi vyhrocených emocí tak zůstalo něco mnohem vzácnějšího — ochota jít dál.